Národní registr pramenů a studánek - mobilní verze

Národní registr pramenů a studánek

mobilní verze

[Klasická verze] [Úvod] [Evidence] [Výběr] [Patronát] [Akce] [FAQ] [Média] [Nepřístupné] [Zaniklé] [Statistika]

Často kladené otázky - FAQ

Odpovídáme na vše, co by vás mohlo napadnout... A co zde nenajdete na to se rovnou zeptejte.

Kdo tuto akci provozuje?
Mladí ochránci přírody (tedy nevládní nezisková organizace nadšenců, kteří mají rádi přírodu)

Co se tím sleduje?
Sestavit veřejný celostátní registr volně přístupných studánek a pramenů v přírodě, jako základ dlouhodobého sledování stavu vody v České republice. Víme, že již dříve vznikaly lokální seznamy studánek, ale mnohé jsou již zapomenuty (v Praze,...) či nejsou běžně přístupné (na brněnsku, na Vysočině, v okolí České Třebové,...).

Jak to všechno začalo?
V roce 1999 byla spuštěna celostátní kampaň Zachraňme studánky !, která spočívá v převzetí dlouhodobého patronátu nad studánkou. V rámci této akce začali lidé posílat i fotky studánek s tím, že se o ně nemohou starat. Když počet těchto zdrojů začal narůstat, bylo nám líto je nikde nezveřejnit a pak na počátku roku 2008 vznikl Národní registr pramenů a studánek, který je vlastně doplněním a rozšířením původní kampaně, která probíhá i nadále.

Pozor na autorská práva, aneb za co ručí autor záznamu?
Autor záznamu ručí za autorství fotografie i zveřejněných údajů. Před přebíráním údajů z různých databází upřednostňujeme informace získané přímo v terénu. Neuznáváme obecně rozšířenou fámu, že co je na internetu je všech.

Jaký je rozdíl mezi pramenem a studánkou?
Pramen je vlastně nijak neupravený (přírodní) výtok vody v přírodě, studánka je již lidskou činností upravený pramének (tedy třeba vyzděný, zastřešený, s odtokem,...)

Je nějaké omezení při zadávání vodních zdrojů?
Ano, v prvé řadě omezení polohové a to že zatím hledáme jen studánky a prameny v České republice. Druhým omezením je typ vodního zdroje, v registru nás zajímají zejména prameny a studánky, doplňkově pak funkční studny, vrty, vyvěračky a prameniště. Do registru určitě nepatří rybníčky, bažiny, podmáčené louky, zatopené lomy, či krásně vypadající louže po velkém dešti. Všechny zdroje pak musí splňovat veřejnou přístupnost.

Proč nemůžeme registrovat studánky v zahraničí (třeba na Slovensku)?
Bohužel to zatím není možné, naši čeští donátoři preferují pouze tuzemské prameny a studánky. Nevylučujeme však, že časem se nám registrace rozroste i mimo ČR.

Je možné mnou zadané údaje editovat?
Ne, editace vlastních záznamů není možná. Pokud zadáte něco špatně, či chcete doplnit údaj k vámi evidované studánce, nahlašte to jako chybu (pomocí formuláře na stránkách) a nebo nám pošlete vzkaz.

Jaké jsou technické podmínky pro fotografii?
Na fotce má být především vodní zdroj, nejlépe bez lidí. Fotka by měla být co nejkvalitnější, velikostně prakticky neomezeně (limit je 120 MB, více nelze na server nahrát). Při schvalování studánky je foto upraveno na cca 800-900 px v delším rozměru. Pokud fotíte studny, pumpy a podobné zdroje, zachyťte na fotce, že ze zdroje teče voda, jinak bude automaticky zařazen mezi nepřístupné.

Proč nelze k jednomu záznamu nahrát více fotografií?
Pouze jednu fotografii u záznamu podporujeme ze dvou důvodů. Hlavním je, že nechceme vytvářet fotoserver studánek, kde ke každému záznamu bude 10 foto včetně panoramatického snímku - naším cílem je aby se lidé šli ke studánce skutečně podívat, vyrazili ven do přírody a v případě zájmu pro ní něco udělali. Druhým důvodem je kapacita hostingu, která by v případě evidence více fotografií ke zdrojům brzo vyschla. Pokud je nezbytné zachytit zdroj na 2 foto (např. celkový pohled a detail), spojte fotografie do jedné, nebo nám druhou zašlete s poznámkou, že mají být spojeny.

Dostal jsem od Vás zprávu, že jsou aktualizovány informace o záznamu, ale já vidím pořád ty staré.
Prohlížeč si uchovává navštívené stránky v cache paměti, proto se občas stane, že zobrazí "stará" data ze své paměti. Obnovte stránku klávesou F5 a vše bude v pořádku.

Proč odmítáte zveřejnit v poznámce pověst o dané lokalitě?
Národní registr pramenů a studánek je svým prioritním zaměřením určen k evidenci přírodních vodních zdrojů. Poznámka u každého záznamu slouží k uvedení základního popisu zdroje, či k uvedení nějaké zajímavosti, ovšem ve stručné podobě. Nechceme vytvářet vlastivědný server s mnohastránkovým popisem míst a lokalit, za tímto účelem je na internetu celá řada jiných serverů. U celé řady zdrojů, obsahujících delší popis je uveden odkaz, kde se lze dozvědět další informace.

Jak zjistit souřadnice GPS když nevlastním přístroj?
Skutečnost, že nevlastníte přístroj GPS nebo jej nemáte na výletě s sebou nevadí. Na serveru www.mapy.cz si najděte přesné místo vaší přidávané studánky a kliknutím vpravo na ikonku GPS a poté kliknutím do mapy, zjistíte GPS souřadnice daného místa. Tato metoda není bohužel moc použitelná v lesích a zarostlých územích, kde se skutečná poloha zdroje velmi špatně dohledává. Moc prosíme o co nejpřesnější lokalizaci studánek, pomůžete tím potencionálním návštěvníkům s jejich hledáním.

Proč se liší výška naměřená pomocí GPS a v mapě?
Důvod je jednoduchý, ale pro leckoho špatně pochopitelný. Nadmořská výška totiž není jen jedna, záleží od jakého výchozího bodu je výška určována. GPS přístroj vám při ideálních podmínkách určí výšku s přesností 15-20 m (cca 3x horší přesnost než v poloze). Výška určená pomocí GPS je (většinou) výška nad jinou základní rovinou než je výška uvedená v mapě. Z tohoto důvodu vám výšky nemusí souhlasit až v řádu 50 metrů. Pro přesnější pochopení problému zajisté naleztene na internetu celou řadu odkazů.

Jak určujete okres, obec a katastrální území u jednotlivých záznamů?
Dle GPS souřadnic lze zjistit v jakém katastrálním území zdroj leží. Dále podle seznamu Českého úřadu zeměměřického a katastrálního přísluší každé katastrální území do jisté obce, obec do okresu a okres do kraje. Je pravda, že některé záznamy jsou opravdu "na kraji" okresů i krajů, ale řídíme se vždy zadanými souřadnicemi a ne zvyklostmi, že se léta tvrdí že tato studánka je přeci okres XY.

Mají zde uvedené zdroje vodu pitnou?
To rozhodně nemůžeme garantovat. U zlomku zdrojů, máme k dispozici biochemické rozbory, u drtivé většiny však ne. I zdroj, který má platný rozbor na pitnou vodu, může mít po prvním velkém dešti kvalitu vody zcela jinou. Je nutné mít na paměti že jde o přírodní zdroje kde kvalitu vody ovlivňuje celá řada faktorů (hodně záleží na místní situaci a stavu okolí), vždy však platí, že užití je „na vlastní nebezpečí“. Pokud chcete mít aspoň trochu jistotu, doptejte se místních obyvatel či si nechte zpracovat vlastní rozbor vody. Pokud jste příznivcem adrenalinového stylu života, můžete se řídit heslem: "Každá voda je pitná, některá jen jednou."

Jak se můžeme aktivně zapojit do péče o „naši“ studánku?
Převezmete nad ní dlouhodobý patronát, jak to již učinilo cca 200 dosavadních patronů. Stačí vyplnit formulář a zaslat nám jej.

Chtěl bych opravit zpustlou studánku, musím na to mít nějaké povolení? Podle starosty je studánka vodním dílem a je potřeba stavební povolení.
Problematiku toho co je a není vodní dílo upravuje zákon 254/2001 Sb. o vodách, který v §55 přesně uvádí co vodní dílo je a není. Studánka, která slouží jako krajinotvorný prvek jmenována není, proto jí osobně za vodní dílo nepovažujeme. Ve sporných případech se lze obrátit na místně příslušný vodoprávní úřad. Důležité je úřední pojmenování protože studna sloužící jako zdroj pitné vody vodním dílem je. V každém případě je potřeba zjistit a kontaktovat majitele pozemku a získat jeho případný souhlas k opravě příslušné studánky.

Má majitel pozemku povinnost starat se o studánku?
Žádná příma povinnost pro majitele pozemku v otázce péče o studánky z naší legislativy nevyplývá. Je možné že z jistých ustanovení občanského zákoníku by šlo při jistém právním výkladu povinnost odvodit, ale je to silně diskutabilní. Tedy stručně řečeno, majitel povinnost nemá.

Komu adresovat připomínky ke stránkám?
Využijte kontaktní formulář. Budeme vděčni za nahlášení jakéhokoli problému, který se na stránkách vyskytne. Uvítáme jakékoli konstruktivní nápady na zlepšení stránek, ale upozorňujeme rovnou, chat po nás nežádejte, tento projekt sleduje jiné cíle.

Jaké podporuje web prohlížeče?
Stránky jsou odladěny pro 3 nejrozšířenější prohlížeče - Internet Explorer, Mozilla Firefox a Google Chrome. Mírná změna vzhledu k různých prohlížečích je možná, neboť každý podporuje standardy trochu jinak. Autor stránek používá Chrome (dříve Firefox), tudíž v těchto prohlížečích je zobrazení nejvěrnější. Také prohlížeč Opera nevykazuje žádné vážné odchylky. Interaktivní studánková mapa funguje v Internet Exploreru od verze 8.

Je nutné se na stránky registrovat a přihlašovat?
Nutné to není, ale je to možné. Registrací získáváte navíc možnost nastavit si nějaké parametry při prohlížení stránek, můžete využívat studánkovou schránku a přispívat do diskuzního fóra. Obsah webu je však pro všechny návštěvníky stejný, neexistují žádné VIP záznamy studánek dostupné jen po přihlášení apod. Případnou registraci lze provést zde.

A na co odpověď nenaleznete, to se nás klidně zeptejte.

Evidováno 10131 (66) zdrojů | NRPS provozují Mladí ochránci přírody | Kontakt | Právní upozornění |